Autor: Edita Kovaříková

RS Zero: Technologický průlom pro dekarbonizaci regionální železnice v Ústeckém kraji

V Ústí nad Labem proběhlo strategické setkání zástupců společností Stadler, ÚJV, Messer Technogas a Inovačního centra Ústeckého kraje (ICUK), které se zaměřilo na transformaci neelektrizovaných tratí. Hlavním tématem byla prezentace modulární platformy Stadler RS Zero, která díky využití vodíkového spalovacího motoru představuje chybějící článek v budování uceleného vodíkového hospodářství regionu.

Robustní technologie v souladu s „Zero Emission“

Na rozdíl od dálkových tratí využívajících palivové články sází model RS Zero na vodíkový spalovací motor. Tato technologie nabízí vysokou mechanickou odolnost a efektivitu srovnatelnou s palivovými články při vysokém zatížení. Klíčovým parametrem je splnění nařízení (EU) 2024/1610, které definuje RS Zero jako vozidlo s nulovými emisemi (emise CO2 pod 1g/kWh). Díky pokročilým systémům selektivní katalytické redukce (SCR) navíc motor splňuje nejpřísnější emisní normy Stage V, přičemž produkce NOx je v celém rozsahu otáček pod limity současných dieselových motorů.

Synergie s místním průmyslem a ekonomická stabilita

Pro Ústecký kraj, jakožto vznikající „Vodíkové údolí“, přináší RS Zero zásadní výhodu v toleranci k čistotě paliva. Zatímco palivové články vyžadují vodík o čistotě 99,999 %, spalovací motor efektivně operuje s čistotou 98 %. To umožňuje:

  • Využití lokálních zdrojů: Přímé využití vodíku z místní průmyslové produkce (např. Spolchemie či Orlen Unipetrol) bez nutnosti energeticky náročné dodatečné rafinace.
  • Optimalizaci nákladů: Snížení provozních nákladů (OPEX) díky nižším nárokům na čistotu paliva a využití stávající servisní infrastruktury, neboť konstrukce motoru vychází z 80 % z osvědčených dieselových bloků.
  • Nezávislost na vzácných kovech: Technologie nevyžaduje toxické nebo drahé kovy, jako je platina, což zvyšuje její udržitelnost a snižuje investiční rizika.

Strategická implementace na náročných tratích

Diskuse potvrdila, že pro tratě s náročným sklonovým profilem, jako je linka R14 (Ústí n. L. – Liberec), představuje vodíkový pohon optimální alternativu k bateriovým řešením, která narážejí na limity dojezdu a potřebu masivních investic do dobíjecí infrastruktury. RS Zero nabízí dojezd 700 až 1000 km na jedno tankování, což umožňuje obsluhu i nejvzdálenějších bodů regionu z jednoho centrálního plnicího bodu u zdroje vodíku.

Inspirací pro Ústecký kraj je německý region Schleswig-Holstein (NAH.SH), kde se díky politické vůli a integraci infrastruktury podařilo přejít na alternativní pohony u 55 jednotek během pouhých pěti let. Cílem kraje by nyní mělo být vytvoření komplexní koncepce dekarbonizace, která propojí železniční dopravu s lokální produkcí čistých energií. Jednání proběhlo v rámci projektu Rozvoj vodíkového údolí v Ústeckém kraji CZ.10.02.01/00/24_069/0000482.

Více informací o společnosti Stadler na stránkách: https://www.stadlerrail.com/en/solutions/rolling-stock/mainline-rs-zero

Technické specifikace RS Zero (H2 verze):

  • Konfigurace: Jednovozová (70 míst) nebo dvouvozová (150 míst) jednotka.
  • Max. rychlost: 120 km/h (optimalizováno pro regionální zrychlení a úsporu hmotnosti).
  • Pohon: Vodíkový spalovací motor v kombinaci s trakční baterií.
  • Udržitelnost: Plný soulad s TSI Noise a bezemisními standardy EU.

Pozvánka na konferenci Hydrogen Days 2026

Ve dnech 11.–13. března 2026 se v Praze uskuteční již 16. ročník mezinárodní konference Hydrogen Days 2026, která patří mezi nejvýznamnější evropská setkání odborníků v oblasti vodíkových technologií. Konference proběhne v hotelu OREA Hotel Pyramida.

Akce každoročně spojuje zástupce výzkumu, průmyslu i veřejné správy, kteří společně diskutují o aktuálních trendech, vývoji a budoucnosti vodíkové ekonomiky v Evropě.

Hlavní téma konference

Letošní ročník nese motto:
„Hydrogen at the Crossroads: Courage to Continue“

Konference se zaměří na výzvy i příležitosti, které dnes ovlivňují rozvoj vodíkových technologií a jejich praktické využití.

Na co se mohou účastníci těšit

Program nabídne mimo jiné:

  • prezentace nejnovějších výsledků výzkumu a inovací,

  • diskuse o vývoji vodíkového hodnotového řetězce – od materiálového výzkumu až po tržní aplikace,

  • přehled aktuálních legislativních a regulačních rámců,

  • debaty o financování projektů a zkušenostech z jejich realizace v praxi.

Hydrogen Days jsou jedinečnou příležitostí pro sdílení zkušeností, navazování nových partnerství a rozvoj spolupráce mezi organizacemi, které se podílejí na budování vodíkové ekonomiky.

Více informací a registrace

Podrobnosti o programu, řečnících i registraci najdete na oficiálním webu konference:

👉 https://2026.hydrogendays.cz/

Politici jsou k vodíku zatím rezervovaní, říká průzkum

Praha 23.1. 2026 – Politickým představitelům na celostátní i regionální úrovni chybí informace o reálných možnostech využití vodíku jako nosiče energie a čistého paliva. Toto a další zjištění ukázal loňský hloubkový průzkum STEM pro Vodíkovou platformu Ústeckého kraje. Bývalé uhelné regiony však v rozvoji tzv. vodíkového údolí vidí potenciál a příležitost pro budoucnost, kterou limituje evropská legislativa. Dnešní odborný workshop  pro vodíkové aktéry v ČR tak byl cestou k předání informací a přiblížení vzájemných postojů. 

Workshop s názvem Předpoklady a bariéry rozvoje vodíkového hospodářství v ČR se rozhodla uspořádat poslankyně evropského parlamentu Jana Nagyová ve spolupráci s ústeckou Vodíkovou platformou. Cílem bylo prodiskutovat  aktuální situací rozvoje vodíkového hospodářství v České republice, s klíčovým strategickým a legislativním rámcem EU i ČR, hlavními výzvami i konkrétními projekty v regionech. . Program byl rozdělen do tematických bloků, kterými provedli přední odborníci na danou problematiku jako např. Petr Mervart, zmocněnec MPO pro vodíkové technologie, nebo Jan Sochor, zástupce české technologické vodíkové platformy HYTEP.

Klíčovou částí programu byl bezpochyby apel na aktivní účast státu při rozvoji vodíkového hospodářství. Diskuse se zaměřila zejména na aktuální legislativní, technické a ekonomické překážky rozvoje vodíku u nás. Mezi ty hlavní patří např. chybějící infrastruktura či potřeba vytvoření trhu včetně certifikace původu vodíku. Stranou nezůstalo ani zhodnocení reálné  proveditelnosti výroby vodíku z místních zdrojů, které v současné době brání zejména vysoké výrobní náklady dané ovlivněné přísnou evropskou legislativou.

Europoslankyně Jana Nagyová kvitovala možnost setkání se s odborníky a prodiskutování společného zájmu v oblasti vodíkového hospodářství, jeho bariéry, ale i příležitosti. Uvedla, že vodík by měl být národním zájmem, který může napomoci řešit diverzifikaci energetických zdrojů a je nutné společně táhnout za jeden provaz. „Česká republika na prahu odchodu od uhelné energetiky musí hledat cesty udržení národního průmyslu. Vodík je pro mnohé sektory jednou z cest. Evropská legislativa však stanovila pravidla pro jeho výrobu, která Českou republiku diskriminují. Pokud tedy chceme zachovat národní ekonomiku konkurenceschopnou, je třeba evropskou legislativu změnit“, shrnula Jana Nagyová

Pozitivní příklady z praxe odprezentovali zástupci Ústeckého kraje, Karlovarského a Moravskoslezského kraje.

Předsedkyně krajské tripartity a Vodíkové platformy ÚK Gabriela Nekolová zhodnotila aktuální stav formujícího se vodíkového údolí Ústeckého kraje, jeho strategii i pilotní projekty.

Moravskoslezský vodíkový klastr představil ústy svého předsedy Vladimíra Maryšky projekty pro rozvoj regionální vodíkové ekonomiky jako je výroba zeleného vodíku z obnovitelných zdrojů, jeho využití ve veřejné dopravě či průmyslu apod.

První vodíková plnicí stanice v Ústeckém kraji je v Litvínově

U petrochemického areálu Záluží u Litvínova se nachází první vodíková plnicí stanice v Ústeckém kraji a zároveň čtvrtá v celé České republice. Součástí projektu je také pilotní provoz vodíkového autobusu, který bude na zkoušku jezdit v Mostě a Litvínově.

Vodík do nové stanice je dodáván přímo ze sousedního areálu společnosti Orlen Unipetrol, kde je vodík dlouhodobě využíván při výrobě paliv, čpavku a částečně také při výrobě plastů. Do budoucna má firma ambici dodávat do stanice tzv. zelený vodík, vyráběný z obnovitelných zdrojů energie. V areálu chemičky by proto mohla vzniknout také fotovoltaická elektrárna.

„V tuto chvíli se jedná o náš vyráběný vodík,“ uvedl člen představenstva Orlen Unipetrol Tomáš Herink.

Vybudování plnicí stanice stálo přibližně 47 milionů korun, přičemž téměř 36 milionů bylo pokryto z evropské dotace. Orlen Unipetrol má již schválené dotace také na výstavbu dalších tří vodíkových stanic v Praze, Brně a Ostravě.

Stanice v Litvínově je vybavena dvěma plnicími pistolemi – jednou pro osobní automobily s tlakem 700 barů a druhou pro nákladní vozidla a autobusy s tlakem 350 barů.

Cena vodíku na čerpacích stanicích Benzina, pod kterou spadá i nová litvínovská plnička, byla stanovena na 278 korun za kilogram. Osobní vodíková vozidla mají obvykle nádrže o kapacitě 5 až 6 kg vodíku a jejich spotřeba se pohybuje přibližně mezi 0,9 až 1,2 kg na 100 kilometrů, v závislosti na stylu jízdy.

První vodíková plnicí stanice v Ústeckém kraji je v Litvínově

U petrochemického areálu Záluží u Litvínova se nachází první vodíková plnicí stanice v Ústeckém kraji a zároveň čtvrtá v celé České republice. Součástí projektu je také pilotní provoz vodíkového autobusu, který bude na zkoušku jezdit v Mostě a Litvínově.

Vodík do nové stanice je dodáván přímo ze sousedního areálu společnosti Orlen Unipetrol, kde je vodík dlouhodobě využíván při výrobě paliv, čpavku a částečně také při výrobě plastů. Do budoucna má firma ambici dodávat do stanice tzv. zelený vodík, vyráběný z obnovitelných zdrojů energie. V areálu chemičky by proto mohla vzniknout také fotovoltaická elektrárna.

„V tuto chvíli se jedná o náš vyráběný vodík,“ uvedl člen představenstva Orlen Unipetrol Tomáš Herink.

Vybudování plnicí stanice stálo přibližně 47 milionů korun, přičemž téměř 36 milionů bylo pokryto z evropské dotace. Orlen Unipetrol má již schválené dotace také na výstavbu dalších tří vodíkových stanic v Praze, Brně a Ostravě.

Stanice v Litvínově je vybavena dvěma plnicími pistolemi – jednou pro osobní automobily s tlakem 700 barů a druhou pro nákladní vozidla a autobusy s tlakem 350 barů.

Cena vodíku na čerpacích stanicích Benzina, pod kterou spadá i nová litvínovská plnička, byla stanovena na 278 korun za kilogram. Osobní vodíková vozidla mají obvykle nádrže o kapacitě 5 až 6 kg vodíku a jejich spotřeba se pohybuje přibližně mezi 0,9 až 1,2 kg na 100 kilometrů, v závislosti na stylu jízdy.

Ukončení příjmu žádostí do výzvy ModF – GREENGAS

Ukončení příjmu žádostí do výzvy ModF – GREENGAS

30.6.2025 byl ukončen příjem žádostí do výzvy č. 1/2024 v rámci programu „Obnovitelná plynná a kapalná paliva (GREENGAS), kde si žadatelé mohli požádat o dotační prostředky z Modernizačního fondu na instalaci nových elektrolyzérů pro účel:

  1. výroby vodíku z obnovitelných zdrojů, bez možnosti dodávat elektrickou energii do elektrizační soustavy;
  2. akumulace elektrické energie do vodíku z přímo připojeného zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, s možností dodávek elektrické energie do elektrizační soustavy.

Pro projekty realizované v regionech postižených útlumem těžby uhlí (Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraje) je připravena přednostní alokace ve výši 1 mld. Kč z celkové alokace výzvy 3 mld. Kč.

 

Link na výzvu