Praha 23.1. 2026 – Politickým představitelům na celostátní i regionální úrovni chybí informace o reálných možnostech využití vodíku jako nosiče energie a čistého paliva. Toto a další zjištění ukázal loňský hloubkový průzkum STEM pro Vodíkovou platformu Ústeckého kraje. Bývalé uhelné regiony však v rozvoji tzv. vodíkového údolí vidí potenciál a příležitost pro budoucnost, kterou limituje evropská legislativa. Dnešní odborný workshop  pro vodíkové aktéry v ČR tak byl cestou k předání informací a přiblížení vzájemných postojů. 

Workshop s názvem Předpoklady a bariéry rozvoje vodíkového hospodářství v ČR se rozhodla uspořádat poslankyně evropského parlamentu Jana Nagyová ve spolupráci s ústeckou Vodíkovou platformou. Cílem bylo prodiskutovat  aktuální situací rozvoje vodíkového hospodářství v České republice, s klíčovým strategickým a legislativním rámcem EU i ČR, hlavními výzvami i konkrétními projekty v regionech. . Program byl rozdělen do tematických bloků, kterými provedli přední odborníci na danou problematiku jako např. Petr Mervart, zmocněnec MPO pro vodíkové technologie, nebo Jan Sochor, zástupce české technologické vodíkové platformy HYTEP.

Klíčovou částí programu byl bezpochyby apel na aktivní účast státu při rozvoji vodíkového hospodářství. Diskuse se zaměřila zejména na aktuální legislativní, technické a ekonomické překážky rozvoje vodíku u nás. Mezi ty hlavní patří např. chybějící infrastruktura či potřeba vytvoření trhu včetně certifikace původu vodíku. Stranou nezůstalo ani zhodnocení reálné  proveditelnosti výroby vodíku z místních zdrojů, které v současné době brání zejména vysoké výrobní náklady dané ovlivněné přísnou evropskou legislativou.

Europoslankyně Jana Nagyová kvitovala možnost setkání se s odborníky a prodiskutování společného zájmu v oblasti vodíkového hospodářství, jeho bariéry, ale i příležitosti. Uvedla, že vodík by měl být národním zájmem, který může napomoci řešit diverzifikaci energetických zdrojů a je nutné společně táhnout za jeden provaz. „Česká republika na prahu odchodu od uhelné energetiky musí hledat cesty udržení národního průmyslu. Vodík je pro mnohé sektory jednou z cest. Evropská legislativa však stanovila pravidla pro jeho výrobu, která Českou republiku diskriminují. Pokud tedy chceme zachovat národní ekonomiku konkurenceschopnou, je třeba evropskou legislativu změnit“, shrnula Jana Nagyová

Pozitivní příklady z praxe odprezentovali zástupci Ústeckého kraje, Karlovarského a Moravskoslezského kraje.

Předsedkyně krajské tripartity a Vodíkové platformy ÚK Gabriela Nekolová zhodnotila aktuální stav formujícího se vodíkového údolí Ústeckého kraje, jeho strategii i pilotní projekty.

Moravskoslezský vodíkový klastr představil ústy svého předsedy Vladimíra Maryšky projekty pro rozvoj regionální vodíkové ekonomiky jako je výroba zeleného vodíku z obnovitelných zdrojů, jeho využití ve veřejné dopravě či průmyslu apod.